Čokoláda z „Paříže“
Nevím na kolik je vám můj nejoblíbenější narozeninový dort známý pod jménem „Pařížský dort“, nicméně mamka mi ho vždycky na narozeniny dělala. A tak jsem si řekl, že budu pokračovat v tradici i tady za oceánem a tuto kakaovou lahodu udělám Adélce k třetím narozeninám. Mamce jsem zavolal o recept a večer před Adélčinýma narozkama jsem se dal do pečení.

Zjistil jsem, že nejoblíbenější moukou v Čechách (bohužel) je mouka polohrubá... Nevím proč , ale rozhodně je unikátní. Ať jsem hledal jak jsem hledal, kohokoliv jsem se zeptal, nikde jsem ji tady v USA nesehnal. A to sem prosím obvolával i dlouholeté české imigranty. Kdosi mi říkal, že se dá nahradit smícháním hrubé a hladké... Jo, ale hrubou tady taky nemají. Na mouce jsem ztroskotal už na vánočce o Vánocích (sice vypadala pěkně, ale jíst se nedala – ideál tak do výlohy v pekařství). Měl jsem ale obrovské „štěstí“, že se na de mnou Amy slitovala a prohledala zásoby a světe div se, v jedné uzavřené nádobě jsme našli celé 1 kilo! polohrubé mouky z TESCA (viz obrázek)!!! Amy si ji dovezla jako suvenýr někdy v roce 2000. Sice na balení je napsané zkonzumovat do 6-ti měsíců od data vytištěného na obalu, ale to nepočítali s tím, že na druhé straně oceánu je tato mouka nad zlato (sůl tady mají:-).

Vše ostatní jsem sehnal bez problémů a tak jsem se dal do díla. Adélka mi „pomohla“ vše smíchat, takže po smetení části směsi ze stolu zpět do mísi jsem měl základ na spodní část připravenou k pečení. 180°C je cca 350°F, minuty jsou tady stejný, takže za 20 minut jsem vytáhnul z trouby krásný kakaový základ dortu. Druhá vrstva je kakaový krém, na ten jsem se těšil nejvíc. Každému je asi jasné proč. Musí se něčím míchat a to čím se míchá se musí sem tam „očistit“, že... Mňam. Taky jsem konečně pochopil jak se dělá jíška do krému. Vše dopadlo skvěle a krém chutnal stejně jako od maminky (fakt mami, nekecám, sám jsem se divil). Výsledek vidíte na obrázku. Teď je dort přes noc v lednici a zítra na něj dodělám poslední šlehačkovou vrstvu. Tři svíčky to jistí a tradice pokračuje dál.

Pokud by se někdo ptal, proč peču dort já a ne moje žena, tak vysvětlení je jednoduché... Jsem sobec a nikoho nenechám olizovat krém z vařečky;-)

Později přidám foto finálního produktu, teda pokud ho dřív nezhltám...
Tak zase něky, čauky! Leoš